Nádory dělohy (corpus uteri) a děložního čípku (cervix uteri)

Děloha je místem výskytu dvou nejčastějších gynekologických nádorů, a to karcinomu těla děložního a karcinomu čípku děložního. V ČR je jeho incidence v současné době 29/100000 žen.Průměrný věk diagnózy je 60 let.

Nádory obecně dělíme na benigní a maligní. Oba typy vznikají, pokud se některá z buněk lidského těla začne samovolně množit, aniž by podléhala mechanismům, které za normálních okolností dělení buněk regulují dle potřeb organismu. V dalším chování těchto dvou skupin nádorů jsou značné rozdíly.

Benigní nádory. Na čípku děložním jsou poměrně vzácné, nejčastěji se vyskytují tzv. polypy (uzlíčky sliznice na stopce) či myomy (svalové uzly). Tyto nálezy buď nevyžadují žádnou léčbu, nebo jsou vyřešeny menším chirurgickým zákrokem.

Zhoubný nádor karcinomu čípku prorůstá do okolních vazivových tkání – parametrií. Zde probíhají důležité struktury (cévy, nervy, močovody) a někdy dokonce první příznaky nádorového onemocnění vyplývají z jejich útlaku. Dále se může nádor šířit i na sousední orgány – močový měchýř a konečník. Metastázy se šíří nejčastěji mízními cévami do mízních uzlin či vzácně cestou krevního oběhu do plic, kostí a jater. Druhotná ložiska jsou stejného typu jako původní nádor, nejedná se tedy o nové onemocnění dalším zhoubným nádorem.

příznaky

Zhoubný nádor děložního čípku patří k nemnoha nádorovým onemocněním, u kterých je možno se značným předstihem před vznikem zhoubného onemocnění zachytit a léčit předrakovinné stavy (dysplázie). Děložní čípek je totiž přístupný přímému pohledu při gynekologickém vyšetření a je možno z něj odebrat stěry buněk na tzv. cytologické vyšetření. Pokud tato vyšetření prokáží předrakovinný stav, lze jej vyřešit malým chirurgickým zákrokem.

Pokud není žena pravidelně vyšetřována, vzniklý zhoubný nádor se většinou projeví až v poměrně pokročilém stádiu. Prvním příznakem bývá zapáchající krvavý výtok a krvácení, ke kterému dochází zvláště po pohlavním styku. Později se může přidat bolest v podbřišku nebo příznaky vzniklé šířením nádoru do okolních tkání (obtíže při močení, krvácení z močové trubice či konečníku, otok dolních končetin vzniklý útlakem žilního či mízního systému apod.). Jedná se již o příznaky značně pokročilého onemocnění.

diagnóza zhoubného nádoru čípku děložního

Pokud je vyjádřeno podezření na zhoubný nádor čípku děložního, jako první krok je třeba odebrat část postižené tkáně na tzv. histologické vyšetření, při kterém patolog pod mikroskopem vzorek prohlédne a zjistí, zda se opravdu jedná o zhoubný nádor a určí jeho přesný typ.

metody využívané ke stanovení diagnózy

CT vyšetření - Zvláště důležité je toto vyšetření pro zjištění stavu mízních uzlin. IVU (intravenózní urografie) - po aplikaci kontrastní látky se provede série rentgenových snímků ledvin a vývodných cest močových. Karcinom děložního čípku totiž může svým růstem stlačit močovody a vést až ke značnému omezení funkce ledvin. RIN (radioizotopová nefrografie), vyšetření ultrazvukem - většinou se kombinuje břišní (abdominální) přístup, který poskytne přehled o situaci v celé dutině břišní s přístupem poševním, který daleko přesněji přehlédne pohlavní orgány a další struktury v pánvi. , cystoskopie a rektoskopie – přehlédnutí dutých orgánů s těsným vztahem k čípku děložnímu, tedy konečníku a močového měchýře, pomocí endoskopu. Odběr krve na tzv tumor markery SCC a Cyfra. Jedná se o látky, které bývají nádorem děložního čípku uvolňovány do krevního oběhu. Pro diagnózu nemají zásadní význam, důležité jsou spíše pro sledování pacientek po léčbě.

Nádor se dělí na 4 stádia, podle jeho průniku do okolních tkání.

Léčba

Rozdělení do stádií má zásadní vliv na další léčbu.

Nádory 1. stádia jsou většinou léčeny operačně. Stačí tzv. konzervativní operace. Při ní je odstraněn buď pouze děložní čípek ( u žen, které si přejí další těhotenství) či celá děloha. V tomto zcela počátečním stádiu je riziko šíření nádoru mimo děložní čípek zcela mizivé a je zbytečné zatěžovat pacientku rozsáhlou operací.

Pokud se jedná o nádor větší, je nutno provést operaci radikální. Jedná se o jednu z nejnáročnějších a nejrozsáhlejších gynekologických operací. Je nutno odstranit nejen dělohu, ale i všechny tkáně, do kterých by se mohl nádor šířit. Jedná se o vazivo okolo dělohy (parametria), horní část pochvy a mízní uzliny v pánvi.

Je li potvrzeno šíření nádoru do okolních tkání, nebývá jen operační léčba úspěšná. V těchto případech se využívá protinádorových účinků ionizujícího záření – tzv. radioterapie. Ionizující záření bývá aplikováno dvěma základními způsoby:

Zevní ozáření – teleterapie: Využívá ionizujících paprsků, vysílaných ze zevního zdroje. Pacientka dochází jednou denně na krátkou dávku záření, v případě karcinomu čípku se většinou aplikuje 20-30 dávek.

Vnitřní ozáření – brachyradioterapie – spočívá v aplikaci ionizujícího záření přímo do čípku děložního. V krátké celkové narkóze lékař do čípku zavede aplikátor, do kterého po uložení pacientky do speciální místnosti zavede vlastní zářič. Doba, po kterou je zářič zaveden, a počet opakování této aplikace závisí na typu používaného přístroje.

Novým přístupem v léčbě nádoru čípku děložního je kombinace ozařování s chemoterapií. Při léčbě chemoterapií jsou pacientce podávány léky zvané cytostatika. Ta mají schopnost ničit rychle se množící buňky nacházející se v nádorové tkáni a napomáhají tak v tomto případě účinku ozařování. Kombinace těchto dvou léčebných metod vede sice ke zvýšení protinádorového účinku, na druhou stranu dochází i ke kombinaci účinků nežádoucích. Proto je tato léčba vyhrazena pouze pro pacientky ve velmi dobrém celkovém zdravotním stavu.

Klinické zhodnocení

Velmi častým následkem radikální operace je snížená schopnost vyprazdňovat močový měchýř. Pro mladší pacientky je nutno zdůraznit, že odstraněním dělohy ztrácejí schopnost mít děti. Většinou není nutno odstranit vaječníky, neboť tento typ nádoru se do nich šíří jen vyjímečně. Pokud však k tomu dojde, dostaví se prudký pokles hladiny ženských pohlavních hormonů - estrogenů s rychlým nástupem příznaků klimakteria (návaly, pocení, apod.) a pozdějším zvýšeným rizikem dalších problémů, jako je řídnutí kostí či onemocnění srdce a cév. Nádor čípku děložního neznemožňuje užívání tzv. substituční ( náhradní) léčby, při které jsou pacientce chybějící hormony dodávány.

Po ukončení léčby je třeba pacientku sledovat pro případnou recidivu.